Uprostřed úrodné Moravy v kraji zvaném Slovácko Vás uvítá malá ves Moravany, ležící v nížině při Čeložnickém potoce, pod jižním svahem západních výběžků Chřibů. Moravany jsou vzdálená asi 6 a 1/2 km na severovýchod od královského města Kyjova.

Od Moravan k severu, až ke kamenným vápencovým lomům a k myslivně Zavadilce se táhne údolí, jehož stráně jsou posety chatami - tahle oblast se nazývá Kameňák - název je přejat od zaniklého mlýna Kameňáku. Nejvyšším vrchem v okolí je Bradlo (543 m) a nejníže leží část katastru při soutoku potoka Čeložnického do Moštěnky.

Na stráních pod lesem, k jihu obrácené jsou na jaře plné květů z rozkvetlých ovocných stromků. Daří se zde i dobrému, hodnotnému vínu, ovšem trochu tvrdšímu.

Historie a památky

Vznik obce se klade do 12. stol. Roku 1324 a po celé 14.stol. měl značný podíl na Moravanech domácí rod bratří Štěpána, Jeronyma a Slavibora z Moravan, na konci toho stol. i rod pánů ze Zástřizl. Roku 1412 stala se ves majetkem Protivce ze Zástřizl a později byla připojena k panství Buchlovskému. Roku 1630 přinesla Moravany Kunhuta ze Zástřizl věnem svému manželovi Petru Divišovi z Petřvaldu, pánu na Buchlově. Když v roce 1763 zemřel poslední muž z rodu Petřvaldských, provdala se roku 1765 sestra rodu Marie Terezie za hraběte Prospera Berchtolda a přinesla mu věnem s Buchlovským panstvím i Moravany. Hrabata Berchtoldová byly ještě do znárodnění v roce 1945 majiteli části statků v Moravanech, i když v roce 1930 byly Moravany přiděleny k městu Kyjovu.

Moravany, mají od roku 2000 novou kapli vysvěcenou na svátek Svaté Trojice, ale doposud patří spolu s Čeložnicemi a Hýsly k farnosti Kostelecké podle níž slaví i tradiční Svatováclavské hody.